Krakovec 2017

Podrobnosti

Kategorie: Ostatní

Zveřejněno 18. 7. 2017 8:50

Proste Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň.
(Lukáš 10, 2)

Pod vedením Doc. ThDr. Davida Tonzara, Th. D., biskupa pražského, a za důstojné účasti duchovenského sboru, v němž tentokrát zasedl i emeritní děkan Husitské teologické fakulty UK v Praze, Prof. ThDr. Jan B. Lášek, Dr. h. c., i vřelého zájmu věřících laiků a sympatisantů CČSH z regionu proběhla tentokrát oslava Husova svátku na KRAKOVCI (v předstihu ve středu 5. července 2017 odpoledne). Bohoslužba podle liturgie Karla Farského opět posílila a upevnila živou tradici, jejíž počátky sahají až do 15. a 16. století, obnovenou za První republiky (1918-1938) a znovuobnovenou po Sametové revoluci (1989). Podle ní Mistr Jan Hus právě zde, v exilu na Krakovci, využívaje laskavého pohostinství u pana Jindřicha Lefla z Lažan, dospěl v létě 1414 k rozhodnutí zúčastnit se koncilu v jihoněmecké Kostnici (Konstanz) a obhájit tam při břehu Rýna oprávněnost a pravověrnost svého učení.

Bohoslužbu doplnily písně Hleď Bože lásky (Zpěvník CČSH 286) a Přijď ó Duchu přesvatý (Zpěvník CČSH 261) a radostný úkon – pověření k jáhenské službě, které přijal bratr Ing. Jiří Macoun, ředitel Kolejí a menz University Karlovy. K radostným pocitům na Krakovci přispěla i právě úspěšně vykonaná a skončená Národní pouť ke Zborovu (1. až 3. července 2017), připomenuvší 100. výročí jednoho z nejvýznamnějších okamžiků novodobých českých a slovenských dějin (2. července 1917), výročí slavného vítězství československých Legií v památné bitvě. Boj za svobodu a nezávislost a za právo žít a zemřít podle vlastního svědomí a přesvědčení, tyto základní hodnoty se podařilo zdůraznit i výstavou, presentací uměleckých děl školáků na Berounsku, inspirovaných mj. i kulatým výročím světové Reformace, slavného vystoupení velikého Husova následovníka a pokračovatele Martina Luthera (31. října 1517), a hrdinstvím bojovníků I. světové války (1914-1918), v areálu hradu KRAKOVEC, za laskavé a vydatné podpory jak správy hradu, tak i celé obce. Historická kontinuita, schopnost nahlížet a duchovně prožívat současnost sub specie aeternitatis (s hlediska věčnosti) se tu manifestovaly živou a praktickou účastí mnohých, kdo jsou zvyklí zcela samozřejmě a bez zaváhání hledat slávu nikoli svou, nýbrž slávu Toho, který je poslal (Jan 7, 18).

(BK, NO Panoší Újezd, vikariát Beroun)

• Krakovec 2017_1

• Krakovec 2017_2

• Krakovec 2017_3

• Krakovec 2017_4