Kralupy nad Vltavou

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 31. 8. 2017 15:07

Zveřejněno 17. 9. 2013 13:34

Náboženská obec byla založena v roce 1951 a prvofarářem byl Karel Brodský, poté D. Wienerová, Fr. Štěrba, K. Štochl, J. Brodská, D. Zedníčková, R.Kotrč, R. Roka a Hana Laura Černá.

Kralupy vznikly nejen v důsledku hospodářského rozmachu posledních cca 150 let, ale také spojením několika sousedních obcí právě v této době. Pojmenování Kralupy bylo zřejmě odvozené od slov „koru lúpati", tj. loupat kůru pro tříslo na činění kůží. První věrohodná zmínka je z roku 1253, kdy král Václav I. potvrzuje majetky špitálu sv. Františka v Praze pozdějšímu řádu křižovníků s červenou hvězdou. Řádu věnuje i ves Kralupy, odebranou předtím dědicům bývalého podkomořího královny Konstancie, Champnoise, který si ves dříve násilně přivlastnil. Křižovníci v následujících letech Kralupy poněkud zvelebili. V roce 1407 křižovníci tvrz se vsí prodávají za 350 kop grošů českých písaři Starého Města pražského Janu z Weilburka. V roce 1421 převzali správu Pražané. V pohusitském období se tvrz se vsí vrátily řádu křižovníků, kteří však poškozenou tvrz již neudržovali. Roku 1619 Kralupy stavovští direktoři zabavili a přenechali Vilémovi staršímu Popelovi z Lobkowicz. Avšak v pobělohorském období byl Vilémovi majetek zkonfiskován a Kralupy se navracejí do držení řádu. Křižovníkům poté patřily až do zrušení poddanství v roce 1848. Roku 1840 měla ves 177 a v roce 1850 pak 181 obyvatel ve 23 usedlostech. Kromě občasných neúrod a epidemií trpěla zdejší vesnice nejvíce povodněmi. Přicházely téměř každým rokem, ale vždy po několika letech nabývaly hrozivého charakteru. Katastrofálními se staly záplavy z let 1784, 1845 a 1890. Roku 1881 jsou Kralupy povýšeny na městečko a roku 1884 je jim potvrzen městský znak. V roce 1880 žilo v Kralupech a v sousední postupně připojované Lobči 2968 obyvatel ve 212 domech. Za dalších 60 let se Kralupy z bezvýznamné vesnice staly městem s mnoha závody. Nejtvrdší ránu městu zasadil nepříliš vydařený spojenecký nálet na místní rafinerii minerálních olejů ze dne 22. 3. 1945, který způsobil ohromné lidské a materiální škody, místy viditelné dodnes (150 lidí zahynulo, 116 budov bylo zničeno a přes 900 poškozeno).