Sociální aktivity

1. neděle po velikonocích

Jan 20,19-31

Dnešní první neděle po velikonocích nám přináší text o apoštolu Tomášovi. Biblické postavě, která se dostala do známého úsloví „nevěřící Tomáš“. Tomášův příběh láká k tomu, vidět v něm jakýsi pravzor dnešních pochybovačů a skeptiků.

„Nepochybuj a věř!“ „Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“ Velikonoce jsou za námi, a co bude dál? Možná, že podobně uvažovali učedníci, kteří se sešli ještě ten nedělní večer, co se dozvěděli tu neuvěřitelnou zprávu, že Ježíšův hrob je prázdný. Petr s Janem se byli na vlastní oči přesvědčit, a skutečně v hrobu našli pouze lněná plátna a šátek, kterým byla ovázána Ježíšova hlava, ale dokazuje to něco? Mohou skutečně uvěřit ženám, doopravdy se Marie Magdalská setkala se Vzkříšeným Pánem? Učedníci mají strach a obavy, aby se nestali terčem pronásledování. Všichni je přece vídali denně chodit s Ježíšem. Velký Pátek a Velikonoční neděle, to byl pro ně obrovský zlom jak pochopit a porozumět nastalé události. Do této situace náhle vstupuje Vzkříšený. Je tu ale někdo, pro koho nejsou překážkou ani zavřené dveře, ani sevřená srdce. Vzkříšený Ježíš ve svém oslaveném těle je náhle přítomen uprostřed učedníků. Zármutek a strach se promění v radost – učedníci se zaradovali, když spatřili Pána. Nemůže být pochyb, poznávají ho podle ran po hřebech a kopí. „Pokoj vám“. Přání pokoje byl a je obvyklý židovský pozdrav, šalom alejchem, zde to není fráze, zde je to slovo, které má moc.

Číst dál...

Kázání na Zelený čtvrtek

Biblické texty: Ex 12,1-4.11-14 1K 11,23-26 L 22,14-30

„Toto je mé tělo, které se za vás vydává. Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.“ To jsou zásadní Ježíšova slova pro naši víru. Skutečně věřím a z celého srdce vyznávám, že Kristus se vydal na kříž i za mě? Že Spasitelova krev byla prolita i za mé hříchy? Za hříchy světa, ale zcela osobně i za mé provinění? Dokud toto bytostně neprožijeme, dokud si to neuvědomíme, nemůžeme plně prožít pašijový týden ani radost ze vzkříšení.

Číst dál...

Květná neděle (Palmarum)

Lk 19, 28b-40

Milé sestry a milí bratři,

milost Vám a pokoj od Boha, Otce našeho i Pána Ježíše Krista!

Dnešní – poslední postní neděle je šestá v pořadí a nese označení Květná, taky se jí někdy říká palmarum – to podle palmových listů, které u jsou u nás v kostelích nahrazeny zelenými ratolestmi.

Postní doba končí a vstupujeme do velikonočního týdne. Budeme opět stát čelem (a srdcem) tváří v tvář největším událostem v dějinách naší spásy, prožijme – a snad i procítíme celý závěr příběhu Ježíšova života - od utrpení, po kříž a hrob, až po odvalený kámen a setkání se zmrtvýchvstalým Ježíšem Kristem.

Květnou nedělí to všechno znova a znova začíná. Ježíš právě vjíždí na oslátku do Jeruzaléma a lidé volají: požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově.

V Kristu se naplnilo jedno z dávných proroctví proroka Zachariáše, v Bibli čteme: Rozjásej se, siónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol, přichází k Tobě Tvůj král, spravedlivý a spásu nesoucí, pokořený jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.“ (Za 9,9).

Číst dál...

Kázání na 5. neděli postní - Judica

Fp 3, 3-11

Pavlovo slovo je vzácným osobním svědectvím o jeho životní proměně, kterou způsobilo setkání s Kristem. Apoštol se křesťanům ve Filipech představuje jako poctivý účetní, který předkládá bilanci. Překvapivě se netýká jeho hospodaření s prostředky, které mu Filipští poskytli (Fp 4,15). Je to bilance životní. Co v ní patří na stranu zisků, co naopak odepsat jako ztrátu?

V Pavlově účetnictví před Kristem je ziskem to, na čem si můžeme zakládat, na co můžeme spoléhat. Ačkoli apoštol myslí zejména na to, co z nás obstojí před Bohem, neuděláme chybu, když k takovým ziskům připočítáme vše, čím se vykazujeme před druhými a na čem si budujeme svoji pověst mezi nimi (srov. Mt 6,1.5). Vše, čím si chceme najít a získat pro sebe místo pod sluncem, naše cesta sebepotvrzení (via afirmativa). Snad jsou to úspěchy, dovednosti a znalosti (kulturní kapitál), užitečné známosti (sociální kapitál), bezúhonnost ...

Číst dál...

Hod Boží velikonoční

Texty: I.Kor.15,19-26 ,Lk24,1-12

Sestry a bratři,

slavíme dnes nejvýznamnější křesťanský svátek-Hod Boží velikonoční. Všechno, co jsme slyšeli a prožívali od Květné neděle, během celého pašijového týdne,má jediný smysl: svědčit o vzkříšení Božího syna a našeho Spasitele Ježíše Krista. S Ježíšem jsme šli do Jeruzaléma na velikonoční svátky, byli jsme tam ve čtvrtek,když se loučil s učedníky při poslední večeři a ustanovil ji jako památku na svou oběť,která se slaví při bohoslužbě,šli jsme s ním do Getsemanské zahrady, na Velký pátek vystoupili na Golgotu a prožili jeho utrpení, mučení a smrt.

Číst dál...