PD CCSH

Jan Křtitel

Číst dál...Lukáš 1,57-60

Milé sestry a bratři!

Jana Křtitele jsme v evangeliích poznali z různých stran. Známe ho jako muže, který ve vězení je zmítán pochybnostmi a otázkami. Je to ten, který ptá: „Jsi ten, který má přijíti, nebo máme čekat někoho jiného?“ Ale především ho známe jako proroka, jehož „ hlas volajícího na poušti“ zní až k nám. Když tento hlas poprvé zazněl na Jordánském břehu, vydali se za ním muži i ženy zblízka i daleka. Přišli za ním v celých zástupech. V litoměřické galérii je obraz Lukáše Cranacha staršího, který zachycuje Janovy posluchače. Malíř namaloval hlavu na hlavě, zástup tísnících se lidí. Jan je neoslovuje nějakým laskavým slovem, ale slovem opravdu tvrdým a zástupy si to dají líbit. „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem? Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání, a nezačínejte si říkat: ‚Náš otec jest Abraham!‘ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení.“

Číst dál...

Kázání na 11. neděli v mezidobí

Číst dál...Matouš 9,35-10,8

Království kněží, královské kněžstvo

Málo dělníků, kteří by zvěstovali Evangelium, nadějnou zprávu o záchraně (spáse člověka). Stále se v církvi potýkáme s nedostatkem kněží. Jenže ono to Ježíšovo slovo nemluví jen o farářích. Když mluví Hospodin k Mojžíšovi, mluví o celém lidu izraelském, oni společně mají být pronárodem svatým, královstvím kněží. Onou žní je zvěstování spásy, ale já si také představuji, že církev a my v ní máme obrovská pole, lány možností a míst, kam je potřeba zasít. Jen vezměme svou náboženskou obec: školy, děti z nedělních setkání a kroužku během týdne, tábory, Domov na půl cesty Maják a Koruna, Domov pro seniory Sue Ryder, lidé bydlící v okolí sboru, nejbližší sousedé, sebe navzájem, včetně těch, kdo jsou „ztracené ovce ve své vlastní církvi“. Teprve tehdy se i pro každou a každého z nás stane žeň velká a pociťujeme nedostatek dělníků. Nejde jen očekávat vše od pastýřů-kněží, všichni jsme dělníci. Musíme prosit, aby nám Duch Kristův objasňoval, jaké že to máme od něj obdarování a tím sloužit. Někdo myslí během týdne při svých povinnostech na ostatní ze sboru - nemocné i zdravé a podporuje je modlitbou v jejich týdenní práci. Někdo přidává více finanční a hmotné obětavosti, jak mu bylo dáno porozumět Božím Duchem. Někdo začal více číst Písmo a další četbu (ČZ, křesťanskou literaturu), protože mu Duch vložil do mysli touhu prohloubit svou víru a vztah k Bohu, někdo navštěvuje a telefonuje s potřebnými, někdo organizuje a připravuje výdej potravin potřebným, někdo peče hostie, někdo uklízí tak, aby sbor a fara byla příjemným místem setkávání, někdo pracuje s dětmi, vede dětské tábory...

Číst dál...

10. neděle v mezidobí 11.6. 2023

Číst dál...Evangelium (A): Mt 9,9-13

Kristus přichází k celnici, kde se setkává s celníkem Matoušem. Celníci = výběrčí daní byli v tehdejší společnosti předmětem pohrdání, a to pro svou hamižnost, zkorumpovanost a kolaboraci s cizí mocí – vždyť daně se vybíraly pro nenáviděné Římany. Bohatli na úkor chudých tím, že vyžadovali víc, než měli stanoveno, a navíc porušovali zákony o kultické čistotě, protože zacházeli s penězi pohanů a byli ve spojení s „pronárodem“ Římanů.

Fakt, že Ježíš povolal mezi své učedníky celníka, byl skandální už sám o sobě. Natož, když slavný kazatel šel ještě na party s takovou sebrankou! Tento hlasatel nejrůznějších novot, se účastní večírků (a není to poprvé, ani naposled), co stoluje s pochybnými existencemi, jako jsou prostitutky, tuneláři, odpadlíci, zkorumpovaní kolaboranti... Svým liberálním postojem vůči hříšníkům jakoby Ježíš přilívá další olej do ohně. Vždyť účastnit se hostiny s takovými lidmi znamenalo stát se sám nečistým, protože společenství s hříšníky znečišťovalo (slovem hříšníci se v textu míní ti, kdo opustili zákon a odpadli). Nezapomeňme, že společenství stolu bylo jednoznačným znamením otevřenosti a důvěrnosti. To byl také důvod, proč Židé nemohli sedět u stejného stolu s pohany. Máme-li toto na paměti, pak nás otázka farizeů, strážců separace ve jménu čistoty a spravedlnosti, nemůže překvapit: „Proč váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“

Číst dál...

Veliké tajemství - veliké požehnání

Číst dál...Neděle Nejsvětější Trojice
Matoušovo evangelium 28, 16 – 20

Milé sestry a milí bratři,

dnes čtené evangelium by vydalo na nesčetné množství zvěstování. Dotkněme se toho podstatného!

Evangelium je radostná zvěst a ta dnešní patří mezi nejradostnější. Je vlastně vyvrcholením svátků církevního roku. Proto závěrečný text Matoušova evangelia čtený na svátek Boží Trojice následuje po svátcích vánočních, velikonočních a svatodušních. Hned po oslavě Letnic přichází na řadu neděle svaté Trojice a s ní korespondující Ježíšovo vyznání na hoře v Galilei.

Nedělní bohoslužba začíná pozdravem: “Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi.“ (2. Korintským 13, 13 ) Podobně i v jejím závěru duchovní zpívá: „Požehnání všemohoucího Boha Otce a mír Ježíše Krista i milost Ducha svatého nechť sestoupí na nás a zůstane nám i budoucím.“ – Při bohoslužbě se také modlíme k trojjedinému Bohu, zpíváme k Jeho oslavě písně, obracíme se na Něho i ve svém vyznání víry. Tak jako Bůh ve své trojjedinosti prostupuje celou bohoslužbu, podobně má být neustále přítomen v našem každodenním životě.

Číst dál...

Společností zapomenuté svátky

Číst dál...Skutky apoštolské 2, 1 – 4 ; Janovo evangelium 20, 19 – 22
Písně ze Zpěvníku Církve československé husitské: 261, 263

Milé sestry a milí bratři,

Svatodušní svátky – vrcholem je právě dnešní neděle, Boží hod svatodušní – jsou třetími velkými svátky církevního roku. Na rozdíl od Vánoc jsou to svátky pohyblivé, stejně jako Velikonoce. Největší křesťanské svátky – Velikonoce – bývají od konce 2. století slaveny vždy 1. neděli po prvním jarním úplňku; mohou být již koncem března, ale také až koncem dubna. Svatodušní svátky neboli Letnice jsou vždy padesátý den po Velikonocích, tedy sedmou neděli po Božím hodu velikonočním; proto ani ony nejsou každoročně ve stejnou dobu, ale v rozmezí od poloviny května do poloviny června.

Svatodušní svátky jsou v dnešní době na okraji zájmu lidí světa nebo je i zaměňují s tzv. Dušičkami, svátky zemřelých, které mají své místo v kalendáři v prvních dvou dnech měsíce listopadu. Letnice se naproti tomu už dlouhá léta neoznačují v českých kalendářích, neváží se k nim žádné zvyky, ani kostely nebývají tak navštíveny jako o Vánocích nebo Velikonocích. Týkají se vlastně jen Církve, proto nejsou zcela srozumitelné lidem bez víry.

Číst dál...

Pondělí Svatodušní (Nu 11,24-29; J 3,14-21)

Číst dál...V rozdílení darů je Duch svobodný a nenechá se svazovat žádnými pravidly, jak je zaznamenáno i v příběhu Eldada a Medada v knize Numeri. Jozuovi se to zdálo nepatřičné, děje se něco, co nebylo dopředu domluveno, Eldad a Medad nemají na své prorokování žádné schválení od církevní autority. Na rozdíl od Jozua ale Mojžíš moudře rozpoznal, že na Boží dary nemá patent a vyslovil přání, ke kterému se vrátila později reformace, kéž by všechen Hospodinův lid byl proroky, kéž by na každém, kdo patří do Božího stáda, bylo vidět takové povolání a vyvolení ke svědectví a službě.

Číst dál...

Přijměte Ducha svatého

Číst dál...J 20, 19 – 23

Vážené sestry a vážení bratři, moji milí,

po prožití Velké Noci a Ježíšova vzkříšení jsme si jako každý rok znovu prožili a uvědomili, že smrt nezvítězí. Ježíš vstal z mrtvých.

Dnes, v den slavení hodu svatodušního, si můžeme připomenout, jak píše autor evangelia podle Jana, že Ježíš dechl na učedníky a oni přijali Ducha svatého. Události „dechu“ předchází situace strachu. Učedníci jsou zavřeni z obav z pronásledování. Ježíš přichází skrz zavřené dveře a ukazuje rány po ukřižování. Je to skutečný, fyzický Ježíš, a přitom dokáže projít zavřenými dveřmi a sdělit všem: “Pokoj Vám“. Ježíš do chvíle zoufalství a strachu přináší pokoj a vyslání. Přijměte pokoj a přineste ho všude tam, kde není! Svým prostupem hmoty také učedníkům ukazuje, že fyzický, viditelný svět, je jen pomíjející kulisou, ve které prožíváme současné životy, ve které se učíme stále více a více přiblížit Božímu království. Ale není to konečný prostor, ze kterého není úniku.

Číst dál...

Oslavení (Nanebevstoupení) Páně - čtvrtek po neděli Rogate

Číst dál...Lukáš 24, 44-53

44Řekl jim: „To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech.“ 45Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. 46Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých; 47v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem.48Vy jste toho svědky.49Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“ 50Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim; 51a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe.52Oni před ním padli na kolena; potom se s velikou radostí navrátili do Jeruzaléma, 53byli stále v chrámě a chválili Boha.

Nanebevstoupením Páně se završuje velikonoční příběh, úspěšná cesta Ježíšovy spásy na této zemi. Své vítězství Kristus dokládá slovy: Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi (Mt 28, 18). Má v rukou vše, není jediné místo, kde by nerozhodoval. Dostává mnohem víc, než mu může kdokoliv nabídnout. Především dávný ďáblův návrh při pokušení se zdá najednou nicotný. Vždyť se omezil jen na tento svět. Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět“ (Mt 4,8–9). Přitom myšlenka více než lákavá. Jako vládce pozemského světa by přece Ježíš mohl udělat mnoho dobrého a získat na svou stranu většinu lidstva. Není to snadnější než se s malou partou nadšenců plahočit po izraelských vesnicích a městečkách a oslovovat jedince na okraji společnosti? Přitakáním ďáblu by Ježíš nemusel postoupit cestu na Golgotu. Jako svrchovaný pozemský panovník by zničil všechny své nepřátelé – římskou říši, Heroda i farizejskou veleradu. Ze židů mohl učinit vládnoucí národ a obnovit slávu Šalamounova království. Ale za cenu spojenectví s ďáblem. Ježíš zvolil jinou cestu, která se o Velký pátek nezdála příliš úspěšná. Přišlo však Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení a situace se výrazně změnila. Zrodila se církev a evangelium najednou získává posluchače ze všech koutů světa.

Číst dál...

Kázání na 2. neděli po Velikonocích, Misericordias Domini

Číst dál...Milé sestry a bratři,

milost Vám a pokoj od Boha, Otce našeho i od Pána Ježíše Krista! Amen.

Té dnešní neděli se v církvi říká latinsky „Misericordias domini“. Když to přeložíme, znamená to milosrdenství Páně/Boží. Tato dvě slova pochází z verše Žalmu 66, který jsme slyšeli na samém začátku našich dnešních bohoslužeb. Zněla takto: „Hospodinova milosrdenství je plná země. Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem.“ Není to vlastně připomínka toho, že bychom si více měli všímat Hospodinova milosrdenství, které je ve světě kolem nás přítomno a které tak často přehlížíme? Jsme citliví vůči utrpení, zlu – to nepřehlédneme nikdy, ale často nám chybí optika, kterou bychom zahlédli to, že Bůh je okolo nás stále přítomen, vlastně – tvoří svět, obnovuje, občerstvuje – jak říká žalmista také tím Slovem – a čeho si už vážně nejsme mnohokrát vědomi, je to, že i my jsme toho všeho nedílnou součástí.

Číst dál...

Kázání na Velikonoční pondělí

Číst dál...Evangelium: Matouš 28, 8-15
Ženy rychle opustily hrob a se strachem i s velikou radostí běžely to oznámit jeho učedníkům. A hle, Ježíš je potkal a řekl: „Buďte pozdraveny.“ Ženy přistoupily, objímaly jeho nohy a klaněly se mu. Tu jim Ježíš řekl: „Nebojte se. Jděte a oznamte mým bratřím, aby šli do Galileje; tam mě uvidí.“ Když se ženy vzdálily, někteří ze stráže přišli do města a oznámili velekněžím, co se všechno stalo. Ti se sešli se staršími, poradili se a dali vojákům značné peníze s pokynem: „Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali. A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme a postaráme se, abyste neměli těžkosti.“ Vojáci vzali peníze a udělali to tak, jak se jim řeklo. A ten výklad je rozšířen mezi židy až podnes.

Sestry a bratři,

pokud slyší toto evangelium dnešní člověk, pak často jen pokrčí rameny.

Je tu verze příběhu předaná Ježíšovými přáteli a učedníky, že Ježíš byl vzkříšen a žije. A pak je tu verze „že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když (vojáci na stráži u hrobu) spali. ... A ten výklad je rozšířen mezi židy až podnes.“

Číst dál...

Příběh o prázdném hrobu a vzkříšení nás uvádí do velikonočního rána.

Číst dál...Do velikonočního rána, kdy si každý rok čteme tuto nadějeplnou zvěst, kterou se snažíme přenést i do svých životů. Toto přenesení však není jednoduché. Příběh známe, ale chápeme plně obsah této zvěsti? Jak nás tato zvěst v našem životě ovlivňuje?

Prázdným a otevřeným hrobem jsme vyzýváni k vyjádření své víry. Dnes opět stojíme na místě Marie a učedníků, kteří do prázdného hrobu nahlížejí a vstupují. I my dnes stojíme před mnohými nejasnostmi. Nevíme, čemu můžeme a máme plně věřit. Vkládáme svou víru i naději leckdy do věcí pomíjivých. Lpíme na minulosti a pláčeme nad ní jako Marie. Zapomínáme ve svých všedních dnech a starostech, že tu je ten, který dává skutečnou naději, která nás nezklame. Ten, který vstal z mrtvých a spojil tak navždy svůj život s našimi životy.

Číst dál...

Velkopáteční kázání

Číst dál...Iz,52,13 – 53,12 Žd.4,14-16, J 18

Ve velkopáteční události máme před sebou dvě odlišné postavy. Jidáše a Petra. Oba jsou učedníky Ježíše, a přitom rozdílní.

Kolem Jidáše je mnoho záhad. Není to jen, že Ježíš zklamal jeho představu o Mesiášovi, který se postaví proti Římu. Byla to i touha po penězích. Ale v každém případě je symbolem zrádcovství. Lidé se vždy snažili přijít na to, proč Jidáš tuto zradu spáchal. Jsou různé theologické nebo psychologické výklady. Ale u Jana ve 12,6 je psáno: „Zloděj byl, měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo.“ Výklad není důležitý. Záleží na činu samém: šel a zradil. Co se dělo v srdci Jidášově, nikdy nezjistíme. Ježíš u Lk 22,21 říká: „ Hle, můj zrádce, je se mnou u stolu. Syn člověka jde, jak je určeno, běda však tomu člověku, který ho zrazuje.“

Číst dál...

Podkategorie

love uk

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

Žádné události

Youtube kanál PD CČSH

yt ch

Bohoslužby

12.srpen 2025, út, 16:30
Praha 4 - Nusle
12.srpen 2025, út, 17:00
Praha 3 - Žižkov
13.srpen 2025, st, 18:00
Benešov - večerní společná modlitba
13.srpen 2025, st, 19:00
Praha 10 - Vinohrady - Studenstká bohoslužba
14.srpen 2025, čt, 10:00
Rudná
14.srpen 2025, čt, 14:00
Praha 16 - Radotín
14.srpen 2025, čt, 14:00
Praha 7 - Holešovice -DD "U studánky"
14.srpen 2025, čt, 18:00
Praha 7 - Holešovice

                          -- reklama --

baner cssh

r pisne

125x125

psyche

ZS ccshpraha25x125


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde